Se vzpomínkou na Andi
Andinka byla vlastně dědův pes, ale můj mazel. Typický jezevčík, co má svou paličatou hlavu a nenechá si od nikoho kafrat do života. Mě naštěstí docela poslouchala, i když jsem byla na jejím žebříčku páníků někde uprostřed. Bráchu moc nemusela, on z ní měl trochu strach, protože byla malinko agresivní(ale kdo v dnešní době není, že). Mě nikdy v životě neublížila ani když jsem ji provokovala, to vždy jen naznačila, že je fakt už naštvaná. Jak stárla, byla dost nemocná v 10-ti letech jí doktor odstranil dva cecíky kvůli nádoru mléčné žlázy. Druhý už odstranit nemohl, protože měla slabé srdíčko, které jsme se snažili léčit, ale neúspěšně. Zemřela ve spánku 16. října 2006 ve věku 13 let.
Andinko, doufám, že jsi v psím nebíčku a pořádně jim tam proháníš všechny myši!!!!!
